LIDÉ A AUTA
Auta jsou neodmyslitelnou součástí našeho života a jiné už to nebude...
My lidé máme rádi pěkné věci a týká se to i jízdních kol a aut.
Fotogalerie
Auta, nebo lidé? Jakkoli může znít taková otázka přehnaně, není to tak.
Počet aut v posledních desetiletích strmě roste a s tím se zvyšují i nároky na prostor, kudy vozidla jezdí, kde parkují nebo kde se o ně dá pečovat. Auta člověka skutečně pomalu vytlačují z jeho vlastního prostoru, my, lidé, však pro ně tento veřejný prostor sami ochotně přetváříme a trochu nevědomky i trochu sobecky kvůli vlastnímu pohodlí se okrádáme o přirozenou sounáležitost a potřebu sdílet život s ostatními lidmi.
Nesmírným tempem přibývají nové silnice, rozšiřují se stávající, městská džungle je dnes autům podřízena víc než kdy jindy. Lidé si to začínají uvědomovat, chtějí si život plnohodnotně užívat, chodit do parků, žít v pěkném, čistém a klidném prostředí. Je ale těžší a těžší ve městech taková místa najít. Proto vzniká Plán udržitelné městské mobility města Přerov. Jeho cílem je udržitelný rozvoj automobilové dopravy a zrovnoprávnění dalších způsobů přepravy − prostředků hromadné dopravy, jízdních kol či pěší dopravy.
Chceme, aby Přerov byl městem pro lidi, městem, kde se bude dobře žít.
Počet aut v posledních desetiletích strmě roste a s tím se zvyšují i nároky na prostor, kudy vozidla jezdí, kde parkují nebo kde se o ně dá pečovat. Auta člověka skutečně pomalu vytlačují z jeho vlastního prostoru, my, lidé, však pro ně tento veřejný prostor sami ochotně přetváříme a trochu nevědomky i trochu sobecky kvůli vlastnímu pohodlí se okrádáme o přirozenou sounáležitost a potřebu sdílet život s ostatními lidmi.
Nesmírným tempem přibývají nové silnice, rozšiřují se stávající, městská džungle je dnes autům podřízena víc než kdy jindy. Lidé si to začínají uvědomovat, chtějí si život plnohodnotně užívat, chodit do parků, žít v pěkném, čistém a klidném prostředí. Je ale těžší a těžší ve městech taková místa najít. Proto vzniká Plán udržitelné městské mobility města Přerov. Jeho cílem je udržitelný rozvoj automobilové dopravy a zrovnoprávnění dalších způsobů přepravy − prostředků hromadné dopravy, jízdních kol či pěší dopravy.
Chceme, aby Přerov byl městem pro lidi, městem, kde se bude dobře žít.
Strategický plán mobility ale neřeší jen dopravní prostředky, ale svou pozornost zaměřuje na
městský veřejný prostor. Na jeho uspořádání mohou být ale různé názory.
Kde může být třecí hranice, střet?
- v extravilánu / intravilán,
- důvody ekologické, krajinářské, estetické, prostorové, dopravní, hospodářské, efekt NIMB,
- vždy je nutný kompromis a hledání priorit.
Řešení je třeba hledat v "mantinelech" městského veřejného prostoru.
A je jen na nás, čím městský veřejný prostor vyplníme. Chcete znát možnosti? Pak klikněte sem.
Při návrhu městského veřejného prostoru je také potřeba brát v úvahu, že automobilová doprava stále ZNEČIŠŤUJE OVZDUŠÍ, ZABÍRÁ PROSTOR, PŮSOBÍ HLUK A BERE NÁM PENÍZE.
29 700 korun. To je roční škoda způsobená provozem každého automobilu u nás. Újma, která vzniká nám všem.
Když posuzujeme, kolik nás doprava autem stojí, počítáme většinou jen náklady na pohonné hmoty. Jenže při provozu vozidla jsou náklady dvojí, interní a externí.
Interní náklady
Je to všechno, co za auto zaplatíme, tedy pořizovací cena, pohonné hmoty, výdaje za parkování, dálniční známka, pojištění, servis, pneumatiky…Provoz osobního vozu tak stojí průměrně asi pět tisíc korun měsíčně.
Externí náklady
Vše, co přímo neplatíme, především výstavba a oprava silnic.Další náklady souvisejí s dopravními nehodami a s tím spojenou lékařskou péčí, ušlými zisky, administrativou. Vozidla však produkují i hluk, znečišťují ovzduší, zabírají prostor.
Víte, kolik stojí lidský život?
Z etického pohledu kontroverzní téma, hodnota života je přeci nevyčíslitelná. Přesto průměr čistě pragmaticky stanovit lze, je to 18,5 milionu korun, u těžkého zranění pět milionů.
Co ještě způsobují auta?
- Poškozují ovzduší a naše zdraví. Netrpí ale jen lidé, znečištěné ovzduší poškozuje budovy, snižuje se výnos z úrody, kyselé deště poškozují biodiverzitu (biologickou rozmanitost),
- vytvářejí hluk, ten nad 55 decibelů může způsobit nervové poruchy jako nepravidelný tep, vysoký krevní tlak, hormonální změny či poruchy spánku. Působením skleníkových plynů se mění klima, čímž se zvyšují průměrné roční teploty či hladiny oceánů, přicházejí sucha, povodně, tornáda či hurikány. To ovlivňuje i energetiku, zemědělství či vodní hospodářství, a to jsou další náklady.