TEORIE ZÁVĚREM - STATUS QUO
V dopravě běžně rozlišujeme čtyři složky dopravy:
- individuální automobilovou dopravu,
- veřejnou hromadnou dopravu,
- chodce,
- a cyklodopravu.
V uplynulých desetiletích však došlo k obrovskému rozvoji automobilismu. Přibyly nové silnice a obchvaty, narostl počet parkovacích míst. I přesto ale staré problémy zůstávají a nová dopravní infrastruktura často způsobuje další nárůst automobilů. Je zřejmé, že tradiční přístup selhává u nás stejně jako v západní Evropě před čtyřiceti lety.
Přibývající vozidla zatěžují prostředí hlukem a vibracemi, znečišťují ovzduší a nárokují si stále více našeho prostoru, lidé v autech jsou si vzdálenější. Navíc jde jednoznačně o nejdražší možnost dopravy. K nákladům za tento způsob života se připočítávají veřejné výdaje na opravy silnic, ekonomické ztráty z dopravních nehod nebo znečištěné životní prostředí. Důležité je i snížení atraktivity území.
Jenže oběťmi bobtnajícího automobilismu jsou i náš veřejný prostor a životní styl, protože městské prostředí je pomalu degradováno jen na budovy, parkoviště a komunikace. Nepříznivé prostředí, které jsme sami vytvořili, ve velké míře vypudilo z veřejných míst život. A automobilismus v tom hrál podstatnou roli. I známý dánský architekt Jan Gehl k tomu kdysi poznamenal: „Nikdo nevěděl, že to, jak stavíme města, ovlivňuje životní styl a životy lidí.“
Pro pohyb ve městě se jako nejvhodnější způsob jeví pěší a cyklodoprava. Ty je třeba „zrovnoprávnit“ v dopravním systému města, včetně atraktivnější veřejné hromadné dopravy.
Přístup, který respektuje všechny čtyři složky městského dopravního systému a snaží se o jejich vzájemnou vyváženost, se nazývá udržitelná městská mobilita.
TEORIE ZÁVĚREM - DESIGN ULICE
Termín design obvykle vztahujeme na oblast módy, vzhledu a estetické stránky, nebo na změnu vlastností toho, co je na povrchu. Design, který se týká města, jeho veřejného prostoru, jeho ulic a pohybu v nich, bychom však měli chápat jako finální výsledek řetězce aktivit a událostí. Řetězce, který začíná přijetím veřejné politiky mobility, a pokračuje přes detailně zpracovaný plán udržitelné městské mobility až k jeho realizaci. V tomto ohledu je design ulice výsledkem řetězce politických, plánovacích a realizačních aktivit. Celková koncepce prostoru ulice tedy zahrnuje vývoj celého designu a jde o “produkt nakumulovaný v čase”, který odráží životní styl obyvatel daného místa, způsob, jakým prostor ulice využívají, a jejich chování a zvyky v oblasti mobility.
Celá složka je následně rozdělená do pěti sekcí:
Základní inspirací pro tuto složku se stala příručka Transport Learning s názvem Design ulice. Dokumenty jsou přiloženy v příloze.
Ke stažení